Beton University 2025

Nelze exaktně stanovit: 
•    celkem bylo na mostě přes 100 boxů bednění mostovky, formát od A3 po A1, 2x výtisk (THP + dělníci)
•    bednění spodní stavby (jednodušší části pouze digitálně, zbytek 2x výtisk)
•    přes 40 stavebních objektů realizační dokumentace, vše 7x tištěno (formáty od A4 až po A0, dle smlouvy s objednatelem, např. do archivu, pro technický dozor, pro projektanta RDS, zhotovitele…)
•    dále zhruba 30 výrobně-technických dokumentací (dokumentace jednotlivých dodavatelů, zjednodušeně se jedná o doplnění realizační dokumentace, různé formáty, 2x výtisk)
 

Neuvažovali. Jako zhotovitel stavíme to, co si u nás objedná investor, tzn. neurčujeme polohu mostu. Most podél řeky nedává smysl, jelikož primární funkce mostu je propojit bod A s bodem B přes překážku, to most rovnoběžný s řekou nesplňuje. 
 

Pokud vezmeme pouze mostovku a její spodní stavbu (opěry/pilíře/základy/piloty), bylo položeno zhruba 3000 tun betonářské výztuže. Do mostovky se ještě uložila předpínací výztuž o hmotnosti zhruba 210 tun. Na zbytek objektů (multifunkční aréna, šachty, informační centrum, …) se spotřebuje celkem zhruba 200 tun.
 

To je spíš dotaz na projektanta, každopádně alespoň částečně je řešeno navrhováním v souladu s eurokódem.

Prozatím je 58 m pro stavby v ČR dostačující, delší čerpadla jsou příliš drahá a vyžití výjimečné. Dokážeme si poradit se čerpadly do 58 m. 

•    optické kabely
•    drážní kabely
•    kabely veřejného osvětlení
•    kabely LED pásku zábradlí
•    kabely pro vybavení zastávek (přístřešek, info panel, označník, …)
•    ovládací kabel odpojovačů trakčního trolejového vedení
•    sdělovací kabely
•    kabely plavebních znaků
•    kabely diagnostiky mostu

Otázka je nejspíš myšlena v kontextu koroze betonářské výztuže uvnitř betonu – pokud je všude dodržené min. krytí výztuže a povrch bez trhlin/děr tak nijak. Během celé životnosti mostu (100 let) ale může dojít k degradaci betonu na povrchu (různé důvody) a vzniku hnědých skvrn od koroze výztuže, v nejhorším i přímo k obnažení výztuže. Tak jako u každého jiného mostu vše záleží na pravidelné údržbě.

Samotná barva betonu bude pravděpodobně časem postupně ovlivněná emisemi od dopravy (očekávám šednutí, ale je to jenom odhad, s bílým betonem tohoto rozsahu není tolik zkušeností), případně obnovou antigrafitti nátěru (teď je aplikováno pouze na spodní stavbu, pokud se správce rozhodne aplikovat rovněž na mostovku, tak beton bude mít o něco tmavší odstín).

Pomocí distancí z bílého betonu, kde distance má vždy rozměr požadovaného krytí výztuže. Distance se spojuje s pruty výztuže pomocí zabetonovaného drátku. Aplikovalo se v určitém rastru tak, aby kostra výztuže byla v požadované vzdálenosti od bednění.

Z rozhodnutí objednatele (jako zhotovitel pouze plníme zadání). Aktuálně bude na mostě upraveno jako stezka pro pěší s povoleným vjezdem cyklistů, bez směrového rozdělení. U objednatele byla obava z nadměrného přejíždění tramvajové křižovatky a konfliktů v případě jízdy v protisměru (tzn. levý i pravý chodník mostu je teď obousměrný)
 

Česká republika disponuje dostatečným množstvím ložisek vápenců pro výrobu slínku. 

Takový tlak v Česku zatím významný není, ale zejména zahraniční investoři pomalu přenáší tyto požadavky i na jejich české pobočky - např. v Německu je tento tlak výrazný. 

Pro přesné vyčíslení emisních nákladů na převoz a uložení CO₂ je potřeba znát konkrétní parametry – způsob přepravy, formu CO₂, vzdálenost, objem apod. Obecně se ale uvažuje, že při přepravě a vstřikování může dojít k únikům okolo 0,5–1,5 % na tunu CO₂.

Úplné vyloučení úniku nelze nikdy garantovat, ale u metod ukládání do hlubinných slaných akviferů (1,5–6 km pod zemí) je riziko velmi nízké – CO₂ se tam stává součástí geologických struktur. Největší zkušenosti s CCS mají Kanada a USA, kde se technologie používá už od 70. let. 

Zjednodušeně se nejdřív vyplnil prostor pod stěnou, následně spodní deska, pak šikmé vzpěry, a nakonec samotná stěna. Tento postup se postupně opakoval v podélném směru tak, aby se nikde nepřekročila doba zpracovatelnosti a došlo k oživení při ukládce. Během betonáže se různě upravoval cyklus dle skutečného dosahu “rozlitého“ betonu v podélném směru. Každá výše uvedená vrstva byla hutněná vibrátorem hned po uložení, než se pokračovalo s další vrstvou.
Vibrátor se používal ponorný, pr. 28/50 mm, např. Wacker M 1000, případně obdoba (stavba si pronajímá na betonáž dle potřebného množství vč. zálohy).

Otvor se při tisku vynechá, překlad (prefabrikovaný) se musí vložit ve správný okamžik v průběhu tisku.

Pokud si budete chtít koupit jedno čidlo GIATEC pro beton, na který ještě nemáme kalibraci, bavíme se o částce cca 10.000 Kč. Pokud jich budou desítky na stejný beton, budou to nižší tisíce Kč za kus.