Dodávky na modernizaci IV. železničního koridoru pokračují
Úsek Soběslav – Doubí
Výstavba železničních koridorů byla považována už v 90. letech minulého století za prioritní akci dopravní politiky České republiky. Snahou bylo povýšit desítky let zanedbávanou železniční přepravu na hlavních vnitrostátních tazích na moderní, časově i cenově konkurence schopnou formu jízdy. V případě modernizace úseku Soběslav – Doubí u Tábora se jedná o zásadní přestavbu trati včetně změny jejího vedení v terénu. Na dodávkách pro výstavbu modernizace a optimalizace trati IV. koridoru se dlouhodobě podílí všechny byznys linie skupiny Heidelberg Materials v ČR.
IV. koridor a jeho historie
IV. tranzitní železniční koridor je hlavním dálkovým železničním tahem mezi Děčínem a Horním Dvořištěm v České republice. Celková délka koridorové tratě je 365 km. Prvních 145 km (Děčín – Praha) vede v souběhu s I. koridorem. Kromě významného vnitrostátního spojení se také jedná o tranzitní spojení Německa a Rakouska. Železniční trať (Praha – Benešov u Prahy – České Budějovice), jejíž součástí je i modernizace úseku Soběslav – Doubí, byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím n. L. a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874. V roce 1903 byla část tratě (úsek Praha-Benešov) „zdvoukolejněna“ a po roce 1971 se začalo s její elektrizací. Celá trasa IV. koridoru byla kompletně elektrifikována v roce 2001.
Modernizace IV. koridoru Soběslav – Doubí
Začátek hlavní náplně 2. etapy stavby je ve stanici Soběslav (62 km). Navazuje se na řešení 1. etapy této stavby, dokončené roku 2015. V převážné většině délky vede staveniště nové trati volným terénem, ve zvlněné krajině, v podstatné délce potom podél dopravního koridoru dálnice D3. Stavba končí v 72. km, kde se trasa přibližuje ke staré stopě trati a plynule navazuje na sousední stavbu dokončenou v roce 2009. Výstavba modernizace úseku začala v září 2019, uvedení do provozu je v plánu na konec roku 2022 a její dokončení pak na květen 2023
Cement & kamenivo & beton
Na výstavbě IV. koridoru v úseku Soběslav – Doubí u Tábora se aktivně podílí svými dodávkami stavebních materiálů všechny tři byznys linie skupiny Heidelberg Materials ČR. Transportbetony jsou dodávány z betonárny Soběslav společnosti Českomoravský beton, která se nachází v přímé blízkosti realizované stavby. Tento provoz má výkon výroby 50 m3/h betonu a objem mísícího jádra 1 m3. Pro plynulost dodávek transportbetonu na tuto stavbu je zajištěna záloha ze strany provozů Tábor a Jindřichův Hradec. Nedílnou součástí je i zajištění čerpání betonu na stavbě koridoru prostřednictvím mobilních čerpadel. Na stavbu tohoto úseku je naplánováno dodat celkem 45 000 m3 betonu. Aktuálně bylo dodáno od začátku výstavby cca 50 % – pro realizaci stavby pilotů a betonových konstrukcí. Na tento úsek koridoru je také dodáváno drcené kamenivo z lomu Slapy společnosti Českomoravský štěrk v celkovém množství cca 300 tis. tun. Jedná se zatím především o široké frakce pro násypy, dále pak bude následovat štěrk pro kolejové lože. Navíc v pískovně Planá nad Lužnicí je ukládána výkopová zemina ze stejné stavby, předpoklad je cca 500 tis. tun.
Přínos modernizace IV. koridoru v úseku Soběslav – Doubí
Cílem modernizace IV. koridoru v úseku Soběslav – Doubí je přeložka trati do nové stopy převážně v souběhu s dálnicí D3 o celkové délce cca 9 km s přímým napojením na zabezpečovací zařízení mezi stanicemi Soběslav a Planá nad Lužnicí. Nové řešení přinese cestujícím zkrácení jízdní doby u rychlíkových spojů o 6 min. díky zvýšení povolené rychlosti vlaků ze současných 100 km na 160 km v hodině. Modernizace přinese i zvýšenou ochranu obyvatel v dané lokalitě proti hluku a zlepšení dopravní situace v Soběslavi.
Na modernizaci IV. železničního koridoru bylo použito celkem:
319 000 cmb betonu
107 575 tun cementu
300 000 tun kameniva
![](/sites/default/files/assets/images/63/cd/iv._zeleznicni_koridor_1.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/82/b8/iv.zeleznicni_koridor.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/02/ea/iv._zeleznicni_koridor_1_2.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/01/3d/iv.zeleznicni_koridor_2.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/8d/b2/dsc_4304.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/63/cd/iv._zeleznicni_koridor_1.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/82/b8/iv.zeleznicni_koridor.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/02/ea/iv._zeleznicni_koridor_1_2.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/01/3d/iv.zeleznicni_koridor_2.jpg)
IV. železniční koridor.
![](/sites/default/files/assets/images/8d/b2/dsc_4304.jpg)
IV. železniční koridor.